logo tz-izolace.cz
   F O U K A N Á   T E P E L N Á   A   Z V U K O V Á   I Z O L A C E

Otázky a odpovědi




Co to je v CLIMATIZERU PLUS za přísady a jak je možné, že se z něj nevysypou?


Stručně :  Jedná se o přísady na bázi třech typů chemikálií:


  • Kyselina boritá (ve zředěné koncentraci – borová voda) antiseptikum.
  • Borax – přísada pracích prášků, protipožárních úprav, hnojivo pro dodání stopového boru rostlinám.
  • Síran hořečnatý - látka pro protipožární impregnaci textilií, hnojivo, přísada krmiva přežvýkavců.

Vhodná kombinace těchto přísad v celulózové tepelné izolaci způsobuje zvýšenou odolnost proti ohni, plísním a houbám a současně odpuzuje hmyz a drobné hlodavce. Přísada je v materiálu homogenně rozprostřena a spojena s vlákny díky speciální technologické úpravě. Od vlákna se běžnými prostředky mechanicky nedá oddělit.


Podrobně:

V celulózové izolaci CLIMATIZER PLUS se nachází cca 18 % směsi přísad na bázi boru a síranu hořečnatého. Ve výrobku CLIMATIZER THERMO je obsah přísad rovněž cca 18%, ale přísady boru jsou obsaženy pouze v koncentraci pod 5% hmotnostních a zbytek tvoří síran hořečnatý. Technické vlastnosti obou výrobků jsou stejné.


Borax pentahydrát - Na2B4O7•5H2O Sodium Tetraborite Pentahydrate

CAS Number 12179-04-3 ; TSCA Number 1330-43-4

Funkce Boraxu pro působení v celulózové izolaci spočívá především v obsahu krystalické vody a ve schopnosti vytvářet při vysokých teplotách sklovinu. Při zahřátí na teplotu okolo 200oC krystalická voda z Boraxu odchází a její uvolnění způsobuje ochlazování působící proti ohni. Rovněž se vytváří boraxová sklovina, která zpomaluje postup ohně vrstvou izolace a spolupůsobí s vrstvou zuhelnatělé celulózy proti rychlému postupu ohně.
Dále se používá:

  • Vedle použití v celulózové izolaci se používá především jako přísada ve sklářském průmyslu, při výrobě izolace ze skelných vláken, jako hnojivo v kombinaci s kyselinou boritou je zdrojem bóru a sodíku v rostlinách a přispívá k jejich správnému vývoji. Dále se nachází v mnoha čistících a pracích prostředcích jako detergent, jako prostředek pro snížení hořlavosti textilií a dřeva. Velmi často se používá v přípravcích pro ochranu kovů proti korozi, v lepidlech, stabilizátor v metalurgii a při pájení kovů.
  • Jedná se o stabilní látku, která nepodléhá za normálních teplot a vzdušné vlhkosti chemickému rozkladu. Používá se rovněž k vyrovnání a stabilizaci pH v chemických procesech.
  • Nedostatek bóru se projevuje morfologickými změnami a chlorózou mladých listů. Terminální pupeny resp. výhony odumírají. Internodia jsou protáhlá. U listů a stébel se projevuje křehkost s lámavostí, listy jsou kadeřavé. Kořeny mají omezený růst a na plodech se objevuje hnědá skvrnitost, sklovitost a deformace. Nedostatek bóru snižuje syntézu cytokininu a zvyšuje hladinu auxinu. Nekrózy u rostlin s deficitem B jsou způsobeny akumulací auxinu. K odstranění deficience je doporučován borax (Na2B4O7.10H2O) nebo H3BO3 . Vysoká koncentrace bóru je pro většinu rostlin toxická. Příznaky se objevují na starších listech, kde vzniká zlatožluté zbarvení. Při pokračující kumulaci B se chloróza rozšiřuje a okraje listů odumírají. Toxicita bóru je větší vždy v aridní a semiaridní oblasti. Rozpustnost B se zvyšuje s teplotou půdy a jeho vysoký obsah můžeme redukovat vápněním nebo dusíkatým hnojením. Vysokými nároky na bór se vyznačuje řepa, cukrovka, vojtěška, jetel, jabloň, hrušeň, peckoviny, réva vinná. (Prof.Ing. Rostislav Richter, DrS.)

 

Kyselina boritá - H3BO3 Orthoboric Acid

CAS/TSCA Number 10043-35-3

Kyselina boritá ve výrobku CLIMATIZER PLUS působí podobně jako borax. Její tepelný rozklad začíná již od 100oC. Při teplotách nad 150oC se již mění na B2O3. působí rovněž jako antiseptikum proti plísním. Její hmotnostní koncentrace od 3% ve výrobku je dostatečná pro tuto funkci. Jedná se o stabilní krystalickou látku nepodléhající za běžných podmínek rozkladu. Rovněž napomáhá udržet souvislou zuhelnatělou vrstvu při požáru, která zpomaluje postup ohně vrstvou izolace a spolupůsobí s vrstvou zuhelnatělé celulózy proti rychlému postupu ohně.
Dále se používá:

  • při výrobě skla s nízkým obsahem sodíku
  • pro zvýšení nehořlavosti různých prvků obytných prostor (koberce, matrace atd…)
  • inhibitor koroze
  • přísada v metalurgii
  • v kosmetice a farmacii – vyrovnává Ph a udržuje krémy tekuté
  • v jaderné energetice – chlazení reaktorů
  • zpracování kůží a finalizace jejich povrchu
  • nátěrové hmoty
  • finalizace textílií
  • výroba nylonu
  • výroba požárně odolných plastů a kabelových vodičů
  • herbicidy a insekticidy – moderního typu – funkční složka se v přírodě sama odbourá

 

Borax i Kyselina boritá jsou vyčištěné nerostné suroviny pocházející z těžby. Zdroje těchto surovin se nacházejí v největší míře v Kalifornii (USA), kde se těží již od roku 1880 a začátek použití byl především v impregnaci dřeva. Dále je možné je najít v Argentině, Chile, Turecku a Rusku. Vznikly při formování planety asi před 20 miliardami let.


Síran hořečnatý – Magnesiumsulfat - Heptahydrat - MgSO4•7H2O

V celulózové izolaci působí podobně jako borax pentahydrát. Obsahuje rovněž krystalicky vázané molekuly vody, které se zahřátím uvolňují . Tím se projevuje jejich funkce při požáru. Síran hořečnatý je velmi stabilní látkou pocházející z těžby. Jeho uplatnění mimo celulózovou izolaci je v mnoha průmyslových oborech, v metalurgii, jako přísada potravy přežvýkavců – podpora trávení, hnojivo v zemědělství.

Ložiska těžby vznikla před zhruba 250 miliony let po ústupu mořské hladiny. Jedná se o usazené mořské soli. Následným geologickým vývojem byly překryty jiným typem hornin. Současná těžba využívá vrstev hornin v mocnosti až několika metrů.

 

Fixace přísad k celulózovému vláknu

Soli se do výrobní linky dávkují počítačem na základě průběžné váhy vstupující papírové drtě. Před smícháním v rozvlákňovací turbině se jejich granulace upravuje do formy jemného pudru. Při tomto mechanickém procesu se soli zahřejí cca na 70 – 80oC a stanou se lepivými. Spolu s papírem, který se při rozvlákňování v turbině rovněž zahřívá, vytvoří dokonale homogenní směs a jsou dobře fixovány v celé hmotě izolačních vláken finálního výrobku.




Může izolace z papíru izolovat?


Stručně:

Ano, vláknitá izolace vyrobená z vláken získaných zpětným rozvlákněním papíru izoluje velmi dobře. Při stejné tloušťce jsou její tepelně izolační schopnosti srovnatelné např. s polystyrenem, minerální nebo skelnou vatou.To znamená, že tloušťku izolace nemusíte měnit, chcete-li nahradit Climatizerem Plus jiný druh běžné kvalitní stavební tepelné izolace.


Podrobně:

Vláknité izolace fungují obecně na principu mikroprostorů vzduchu uzavřeného mezi vlákny bez pohybu. Jejich tepelně izolační kvalita závisí na jemném rozvláknění s co největším počtem - co nejmenších prostorů a vláknu, které nesmí mít příliš vysokou tepelnou vodivost a musí být dostatečně dlouhé. V mezivláknových prostorech se jako izolant udržuje vzduch bez pohybu a je tak základem velmi dobrých izolačních schopností. Těchto vlastností vlákna obsaženého v CLIMATIZER PLUS se dosahuje speciální technologií (turbínovou) rozvláknění, které je k vláknům velmi šetrné a v maximální možné míře zachovává jejich původní délku. Další výhodou této jemné struktury, je menší hloubkové provětrávání izolace při jeho použití v odvětrávaných konstrukcích a tím i uchování celé tloušťky pro zajištění izolačních schopností konstrukce.

Dle dlouhodobých výzkumů prováděných v USA (Colorado study), bylo rovněž zjištěno, že celulózové izolace mají ustálené tepelně izolační parametry i v období velmi nízkých teplot, kdy u jiných izolantů dochází k výraznému zhoršování těchto vlastností. To je s ohledem na skutečnost, že funkce tepelné izolace nás nejvíce zajímá v zimním období velmi důležitý poznatek. Musí však být vždy správně proveden i celkový návrh konstrukční skladby.


Tepelně izolační vlastnosti


Jedním z nejlepších a zároveň i nejlevnějších izolačních materiálů je samotný vzduch. Z tohoto faktu vyplývá i následná zásada, že tepelně izolační vlastnosti materiálu velice úzce souvisí s objemem vzduchu v něm obsaženého, tzn. jeho objemovou hmotností. Čím více vzduchu bude daný materiál v dané jednotce objemu obsahovat, tím bude lehčí, a současně s tím bude mít i lepší tepelně izolační vlastnosti. Důležité je si to uvědomit zvláště u materiálů, které umožňují vysokou variabilitu své objemové hmotnosti jako např. betony, plynosilikáty, plynobetony, dřeva, aj.

Hlavním kritériem pro určení tepelně izolačních vlastností materiálu, je "součinitel tepelné vodivosti", který charakterizuje schopnost materiálu vést teplo.

Tepelně izolační parametry jsou u CLIMATIZERU PLUS naměřeny dle následujícího přehledu:

Součinitel tepelné vodivosti l:

0,0368 Wm-1K-1 při obj. hm. 26,85 kg.m-3 - suchý

0,039 Wm-1K-1 při nástřiku s vodou

0,042 Wm-1K-1 při nástřiku s pojivem


Ve všech nových  materiálech  a normách (ČSN 730540-2 - 2002) je v současnosti  používána veličina "Součinitel  prostupu tepla" - U  stanovovaná ve  W/(m2.K). Jedná se zjednodušeně řešeno o převrácenou hodnotu tepelného odporu.Stanovuje se v rámci normových požadavků na veškeré prvky celé skladby  konstrukce včetně vlivů přestupových tepelných odporů, tepelných mostů apod.

"Tepelný odpor" konstrukce, který se předepisoval v minulosti  v normě, je stanovován podílem tlouštky vrstvy materiálu v metrech a součinitelem tepelné vodivosti a nadále se používá při výpočtech a dimenzování konstrukcí.

V ČSN normách se při charakteristikách jednotlivých materiálů dále setkáváme s pojmem "měrné teplo". Označuje množství tepla nutného dodat materiálu, aby se ohřál z jedné teploty na druhou při daném tlaku a hmotnosti. Porovnáváním jednotlivých stavebních materiálů, se lehce dá zjistit, že tato veličina je nepřímo úměrná součiniteli tepelné vodivosti. Čím méně materiál obsahuje vzduchu při daném objemu, tím méně izoluje, a tím více dokáže naakumulovat do sebe tepla.


Přesná fyzikální definice měrné tepelné kapacity

:

Značka: c

Jednotka: 1 J/kg . K

Měrná tepelná kapacita vyjadřuje, jaké množství tepla přijme 1 kg látky, když se ohřeje o 1°C. Měrná tepelná kapacita je pro každou látku jiná, najdeme ji ve fyzikálních tabulkách:


  • Voda = 4180 J/kg . K
  • Suchý vzduch = 1010 J/kg . K
  • Climatizer Plus = 1907 J/kg . K
  • Skelná vata = 940 J/kg . K
  • Kamenná vlna = 880 J/kg . K
  • Měkké dřevo = 2510 J/kg . K
  • Železobeton = 1020 J/kg . K
  • Cihly plné = 920 J/kg . K

Druh materiálu obvodových stěn v nové výstavbě by měl být volen v závislosti na akumulaci tepla, tedy na způsobu užívání a vytápění. Akumulace tepla je daná vzorcem : b = λ . c . p [ W2 . s . M-4 . K-2 ]

  • λ >>> součinitel teplené vodivosti
  • c >>> měrná tepelná kapacita
  • p >>> objemová hmotnost

Akumulace tepla je tedy přímo úměrná součiniteli tepelné vodivosti, měrné tepelné kapacitě a objemové hmotnosti užitého materiálu. V této souvislosti je vždy při navrhování konstrukcí nutno brát ohled na požadavky při užívání a na požadovaný komfort a tepelnou pohodu.

Proto můžeme říci, že všechny konstrukce se pohybují mezi dvěma extrémy. Konstrukce extremně lehká s vysokou izolační schopností a nízkým nárokem tepla na ohřev konstrukce a na druhé straně konstrukce z materiálu s velkou objemovou hmotností, která má sice nízkou izolační schopnost, ale velkou akumulaci energie.

Z tohoto důvodu se v současné době přistupuje k sendvičovým konstrukcím, kde se uplatňují přednosti obou typů konstrukcí.

Tento postup je výhodný i při dodatečném zateplování objektu. Zvláště výhodná se jeví  při dodatečném zateplování skladba z pohledu od interiéru:

  • - původní zděná konstrukce
  • - dodatečná účinná izolace s nízkým difuzním odporem

Tímto způsobem se dosáhne zvýšení tepelného odporu konstrukce při zachování akumulačních vlastností.Z výše uvedených informací vyplývá, že konstrukce zateplené Climatizerem Plus se oproti zateplení jinými izolanty vyznačují i lepšími akumulačními schopnostmi což výrazně zlepšuje pohodu bydlení jak v zimě, tak i v létě.

U lehkých skeletových konstrukcí lze tak použitím Climatizeru Plus zvýšit komfort obývání, protože teplotní stabilita této konstrukce ve srovnání s jinými izolanty je vyšší. Vhodná je rovněž kombinace například s deskami sádrokartonu. Často se například používají 2 vrstvy sádrokartonu tlouštky 15mm na vnitřní straně lehké konstrukce. To přispívá i k dalšímu nárůstu efektu akumulace a navíc sádrokarton velmi dobře reguluje i vlhkostní pohodu.




Nehoří Climatizer Plus?


Stručně:

Climatizer Plus - tepelné izolace celulózového typu jsou přímo ve výrobě opatřeny přísadami, které výrazně zpomalují degradaci ohněm. Jednoduše řečeno při zahřátí nad teplotu cca 120 stupňů tyto přísady způsobí náhlé zvlhnutí a tím zpomalení odhořívání až do té míry , že konstrukce vyplněné Climatizerem Plus vydrží nápor ohně déle než konstrukce neizolované nebo izolované například samozhášivým polystyrenem nebo izolacemi na bázi skelných vláken.


Podrobně :

Používané přísady v Climatizeru Plus tvoří látky typu kyselina boritá, Borax pentahydrát nebo síran hořečnatý. Jedná se o anorganické sloučeniny, v jejichž krystalické struktuře jsou rovněž molekuly vody. Tyto látky mění vlivem teploty svou strukturu a tím se zbavují právě těchto molekul vody. Voda se při teplotách cca nad 120°C začne uvolňovat a chladí tak izolační vrstvu při náporu ohně. Při dlouhodobějším působení přímého plamene se vlivem postupného odhořívání vytváří sklovitá vrstvička, která oheň dále zpomalí. Je tak zajištěno poměrně značné prodloužení životnosti izolovaných konstrukcí při náporu ohně. U stropní konstrukce s 18 cm Climatizeru Plus byla naměřena odolnost REI 30 minut.

Je prokázáno (viz atesty), že při použití do teploty 105oC je materiál naprosto stabilní a jeho struktura se nemění. Nedoporučuje se jeho použití pro izolování povrchů, které tuto teplotu překračují, neboť hrozí změny funkce přísad a z dlouhodobého hlediska by ochrana proti ohni již nemusela dosahovat původních parametrů.

Požární charakteristika


Vlastnosti materiálu


Climatizer Plus - vyráběný z odpadového papíru, nasyceného kyselinou boritou a boraxem, je použitelný do teploty max. 105°C


Stupeň hořlavosti

Stupeň hořlavosti tohoto izolačního materiálu byl odzkoušen a ověřen příslušnými státními zkušebnami s následujícími výsledky:


Materiál Protokol č. Stupeň hořlavosti
Climatizer Plus PO 3113/TU 92 C1
CP + voda PO 104/TU 93 C1
CP + sokrat PO 2756/III93 C1
CP + Karsil PO 3113/TU 92 B
CP + Karsil + voda Z 6.36-93 A

Protokol o zkoušce požární odolnosti č. Z-1.010-95 ze dne 14. 2. 95


Skladba Materiál TL.
Deska sádrokartonová KNAUF GKB 15 mm
Parotěsná zábrana vyztužená fólie PE 0,05 mm
Climatizer Plus objem. hmot. 45 kg 150 mm
Síťovina perlinka režná - - -
Plný zákop prkna na sraz 25 mm

požární odolnost uvedené skladby stropu činí 43 min. Originální výtisky výše uvedených dokumentů jsou uloženy ve výrobním závodě
CIUR a. s. Brandýs n. Labem Pražská 1012.


Zásady ukládání elektrického rozvodu do izolace

Zásady instalace elektrických rozvodů v hořlavých prostředích se řídí normou ČSN 73 08 62, která stanovuje, že na hořlavé podlahy a do nich, lze ukládat kabely, které vyhovují zkoušce odolnosti proti šíření plamene.

Dle informace výrobce, této zkoušce vyhovují např.: celoplastové kabely CYKY, AKY, vyráběné dle ČSN 34 76 15.

Dále na látky a do látek třídy hořlavosti C1, C2 (kam také patří tepelná izolace CLIMATIZER PLUS), se mohou montovat dále uvedené předměty, pokud jsou odolné proti šíření plamene:


Instalační materiál Norma
Tuhá trubka z PVC 1516-1519 ČSN 37 0040
ohebná trubka PVC 2313-2348 TP 06-53E 516-66
panceř. trubka typ 8021 TP 12-41 MHS 272-78
protah. el. lišty L20.40.70 ČSN 37 0050
protah el. lišty L 60 TP 27-37-303/63 27-37-303/63
strop. vývodka PVC SV 16 TP 03/41 MTP 596/67

a další


Klasifikace CLIMATIZERU PLUS dle reakce na oheň (ČSN EN 13501-1)


Instalační materiál Norma
suchý materiál C - s2 - d0
nastříkaný s pojivem Karsil - E 01 B - s1 - d0
nastříkaný s pojivem Sokrat 2802A D - s2 - d0

Požární odolnost nosné stropní konstrukce při skladbě:


  • Skladba :
  • GKF sádrokarton 15 mm
  • Vzduchová mezera cca 6 mm
  • Parotěsná zábrana
  • Izolace Climatizer Plus 18 cm
  • Dřevěný záklop se zátěží 1,1t na nosných fošnách 44 x 180 mmli>
  •  
  • Zatřídění REI 30 minut, zkouška provedena v březnu 2005 podhled – D 152

Použití z hlediska požární bezpečnosti stavebních konstrukcí


Příspěvek pojednává o možnosti použití materiálu Climatizer Plus ve stavebních konstrukcích z hlediska požadavků požární bezpečnosti českých technických norem a předpisů. Použití tohoto materiálu je vhodné jednak na povrchu a jednak jako izolační výplně v dutině sendvičových stavebních konstrukcí.

Z těchto dvou hledisek lze potom posuzovat:


  • požárně technické vlastnosti materiálu se zaměřením na povrchové úpravy konstrukcí
  • zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí

V příspěvku jsou shrnuty výsledné hodnoty dosud prokázaných požárně technických vlastností Climatizeru Plus s ohledem na možnosti jeho použití pro povrchové úpravy konstrukcí z vnitřní a z vnější strany objektu. Dále jsou shrnuty poznatky ze zkoušek požárních odolností sendvičových konstrukcí z hlediska protipožárně izolačních schopností Climatizer Plus.


POŽÁRNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI


  • stanovení stupně hořlavosti podle ČSN 73 0862
  • stanovení šíření plamene po povrchu stavebních konstrukcí podle ČSN 73 0863
  • stanovení požární výhřevnosti podle ČSN 73 0864
  • Stanovení požární odolnosti vybraných konstrukcí dle ČSN EN 13501-2
  • Stanovení požárně technických charakteristik ČSN EN 13238
  • Klasifikace různých metod aplikace dle ČSN EN 13501 - 1

Nejnovější poznatky dle zkoušek prováděných podle harmonizovaných norem :
V roce 2004 a 2005 byla provedena celá řada nových požárních zkoušek , které zahrnovaly nové požadavky na klasifikaci stavebních výrobků dle ČSN EN 13 501 – 1.


Materiál FIGRA ( W/s )
Index rozvoje požáru
THR600s ( MJ )
Celkové uvolnění tepla za 600s
SMOGRa ( m2/s2 )
Rychlost vývinu kouře
TSP ( m2 )
Celková tvorba kouře za 600s
Climatizer Plus Suchý
C-S2,d0
188
FS menší než 150mm
5,1 1,9 45
Climatizer Plus nástřik Karsil
B-s1,d0
80
FS menší než 150mm
3,1 1,1 32
Climatizer Plus nástřik Acryl
D-s2;d0
695
FS menší než 150mm
9,7 17 76

Vysvětlivky :

  • Suchý materiál – volně aplikovaný nebo zhutněný v dutině
  • C-S2.d0 :
  • C - jedná se o výrobek schopný odolávat působení malého plamene po delší časový interval bez významného rozšíření plamene. Kromě toho jsou rovněž schopny odolat působení tepla od jednotlivého hořícího předmětu za podstatného zpoždění a omezení uvolňování tepla. Navíc při tepelném působení jednotlivého hořícího předmětu vykazují omezené rozšíření plamene.
  • S 2 - celkové množství kouře a poměrné zvýšení množství kouře jsou omezeny.
  • d0 – žádné plameně hořící kapky/částice
  •  
  • Nástřik karsil, ředění 1/10
  • B-S0.d0
  • B - jedná se o výrobek schopný odolávat působení malého plamene po delší časový interval bez významného rozšíření plamene. Kromě toho jsou rovněž schopny odolat působení tepla od jednotlivého hořícího předmětu za podstatného zpoždění a omezení uvolňování tepla. Navíc při tepelném působení jednotlivého hořícího předmětu vykazují omezené rozšíření plamene. Vyhovuje přísnějším parametrům než C
  • S0 - celkové množství kouře a poměrné zvýšení množství kouře jsou omezeny
  • d0 - žádné plameně hořící kapky/částice
  •  
  • Nástřik Sokrat, ředění 1/15
  • D-S2.d0
  • D - jedná se o výrobek schopný odolávat působení malého plamene po delší časový interval bez významného rozšíření plamene. Kromě toho jsou rovněž schopny odolat působení tepla od jednotlivého hořícího předmětu za podstatného zpoždění a omezení uvolňování tepla
  • S 2 - celkové množství kouře a poměrné zvýšení množství kouře jsou omezeny.
  • d0 - žádné plameně hořící kapky/částice

Dále byly v průběhu roku provedeny zkoušky požární odolnosti vybraných konstrukcí izolovaných CLIMATIZEREM PLUS. Zkoušky byly provedeny ČSN EN 1365-2 pro stropy a střechy. Příčka byla zkoušena dle ČSN EN 1364-1 pro nenosné prvky.


Mezní stavy požární odolnosti:

V souladu s interpretačním dokumentem "Council Directive 89/106/EEC" jsou hodnoty požární odolnosti jednotlivých druhů stavebních konstrukcí značeny podle mezních stavů takto:


  • R - únosnost a stabilita
  • E – celistvost
  • I - izolační schopnost - mezní teploty neohřívaného povrchu
  • W - izolační schopnost - mezní záření z neohřívaného povrchu (teplota 300st C je mezní)

1 - Nosný dřevěný strop s podhledem KNAUF – zatížený požárem ze strany podhledu.


  • Skladba :
  •  
  • GKF sádrokarton 15 mm
  • Nosná kovová konstrukce
  • Vzduchová mezera cca 6 cm
  • Parotěsná zábrana
  • Izolace Climatizer Plus 18 cm
  • Dřevěný záklop se zátěží 1,1t na nosných fošnách 43 x 180 mm
  • Záklopová prkna tloušťky 24mm (na překlad)

Destrukce uvedené skladby stropu nastala po 34 minutách


  • Klasifikace podle ČSN EN 13501-2:2003
  • Identifikační číslo: PK2-03-05-005-C-0
  • REI 30
  • Oblast přímé aplikace:
  • – Nosné prvky stejné nebo větší dimenze se staticky shodným zatížením
  • – Podhledy provedené v souladu s technickými požadavky výrobce knauf se stejným počtem zavěšovacích prvků v přepočtu na plochu, stejné rozměry desek a rozpětí roštu
  • – Výška dutiny stejná nebo větší než zkoušená, vztahuje se na pouze na použití izolace Climatizer Plus

2 - Nenosná příčka KNAUF GKB 12mm


  • Skladba :
  •  
  • GKF sádrokarton 12,5 mm
  • Nosná kovová konstrukce 75 mm
  • Izolace Climatizer Plus 7,5 cm
  • GKF sádrokarton 12,5 mm

Oblast přímé aplikace:

  • – Stejná nebo nižší výška stěny
  • – Stejné nebo větší tloušťky jednotlivých vrstev materiálu
  • – Zvětšení šířky stěny
  • – Zvětšení výšky na 4m za podmínky zvětšení vůle po roztažení

Identifikační číslo: REI 30


3 - Střešní konstrukce s izolací Climatizer Plus


  • Skladba :
  •  
  • GKF sádrokarton 15 mm
  • Nosná kovová konstrukce
  • Parozábrana
  • Izolace Climatizer Plus 16 cm
  • Krokve 80/160
  • Pojistná hydroizolační folie Tyvek
  • Krytina Bramac na křížovém laťování
  • Zatížení betonovými bloky simulujícími 3 sněhovou oblast


Klasifikace podle ČSN EN 13501-2:2003
Identifikační číslo: REI 30


Hořlavost stavebních hmot – hodnoty platné před účinností nových požadavků harmonizovaných norem.

Hořlavost byla určována podle ČSN 73 0862. Stavební hmoty se z hlediska hořlavosti třídily na:

  • A - nehořlavé
  • B - nesnadno hořlavé
  • C - hořlavé:
  • C1 - těžce hořlavé
  • C2 - středně hořlavé
  • C3 - lehce hořlavé

Použití materiálu v konstrukcích je omezeno z hlediska nejvýše dovoleného stupně hořlavosti (ČSN 73 0802, tab. 12).

Stupeň hořlavosti materiálu CLIMATIZER PLUS závisí na druhu pojiva a na druhu povrchové úpravy.

Na základě experimentálního stanovení stupně hořlavosti podle ČSN 73 0862 byly získány tyto výsledky:


Climatizer Plus Objemová
hmotnost
Q Stupeň hořlavosti Číslo
protokolu
suchý materiál 90 kg.m-3 247 C1 - těžce hořlavé PO-31 13/TÚ-92
nástřik s vodou 120 kg.m-3 183 C1 - těžce hořlavé Protokol 9278 PTL-81/01
nástřik s pojivem Sokrat 140 kg.m-3 244 C1 - těžce hořlavé PO-2756/III-92
nástřik s pojivem Karsil 200 kg.m-3 86 B - nesnadno hořlavé Protokol 10233 PTL-35/02
nástřik s povrch. úpravou
křídové vrstvy - Hetmal
235 kg.m-3 42,2 A - nehořlavé PAVÚS Z-6.36/93

Z výše uvedeného přehledu je patrno, že nejnepříznivější stupeň hořlavosti materiálu CLIMATIZER PLUS je C1 - těžce hořlavé. Zařazení tohoto materiálu s povrchovou úpravou do stupně hořlavosti A je třeba posuzovat pouze informativně, neboť se jedná ve skutečnosti o sendvič složený ze dvou vrstev různých materiálů s různými objemovými hmotnostmi a s různým procentem organických látek. Nelze použít na povrchu požárně dělicích konstrukcí chráněných únikových cest. Použití uvnitř této konstrukce je možné pouze za předpokladu, že po čas požární odolnosti bude CLIMATIZER PLUS uzavřen uvnitř konstrukce mezi nehořlavými hmotami a konstrukce se bude chovat jako nehořlavá (respektive druhu D1 ) ve smyslu původní ČSN 73 0802 čl. 6.2.4.


Šíření plamene po povrchu stavebních konstrukcí:


Index šíření plamene po povrchu stavebních hmot se určuje podle ČSN 73 0863.

Tento faktor omezuje druhy povrchových úprav konstrukcí uvnitř i vně objektu. Všeobecné požadavky na povrchové úpravy uvnitř objektu jsou stanoveny v ČSN 73 0802 čl. 7.14.2 až 7.14.5., požadavky ve shromažd'ovacích prostorech jsou stanoveny v ČSN 73 0831 čl. 18.

Na základě zkoušky podle ČSN 73 0863, podle protokolu PAVÚS č. SŠP-5/Ve-1991 a protokolu č.9751 (ze dne 23.7.2001 platného do 23.7.2006) , je index šíření po povrchu materiálu CLIMATIZER PLUS is = 0,00 mm .min.-1. Tento materiál nešíří plamen a z tohoto hlediska se jeví jeho použití na povrchu stavebních konstrukcí velmi pozitivně.


Požární výhřevnost:

Požární výhřevnost se stanoví podle ČSN 73 0864, případně podle ČSN 73 0804 a to na základě spalného tepla celulózy a procentuálního obsahu organických látek v materiálu.


KONSTRUKCE DODATEČNÉHO ZATEPLENÍ OBVODOVÝCH STĚN

Požadavky podle ČSN 73 08 02 čl. 7.4.11:


  • - z těžce hořlavých hmot (C1), jsou-li umístěny u požárních úseků s výškovou polohou hp < 22,5 m
  • - z nesnadno hořlavých hmot (B) (aniž by bylo užito plastických hmot), jsou-li umístěny u požárních úseků s výškovou polohou hp > 22,5 m

Povrchová vrstva musí vykazovat index šíření plamene is = 0, zkušební vzorek musí zahrnovat tepelně izolační vrstvu. V případě užití tepelně izolační vrstvy z plastických hmot (hp < 22,5 m, nesmí být osoby unikající z objektu ohroženy případným odkapáváním či odpadáváním těchto hmot. Posouzení je třeba provést vždy pro konkrétní systém v komplexní skladbě.


Zateplovací systém Vinyl Siding + Climatizer Plus:


Na základě zkoušky šíření plamene po povrchu obkladového materiálu VINYL SIDING - viz. protokol PAVÚS č. Z-7.54-92 bylo prokázáno,
že is = 0,00 mm/min.-1. Stupeň hořlavosti CLIMATIZERU PLUS je C1, index is = 0,00 mm/min.-1. Z výše uvedených důvodů lze použít tento zateplovací systém u obvodových stěn s výškovou polohou požárních úseků hp < 22,5 m.


HODNOCENÍ ODKAPÁVÁNÍ HMOT Z PODHLEDŮ, STROPŮ A STŘECH

Tato vlastnost se prokazuje zkouškou podle ČSN 73 08 65.


Všeobecné požadavky podle ČSN 73 08 02 čl. 7.8.2:

V konstrukcích střech a podhledů stropů nesmí být použito hmot, které při požáru jako hořící odkapávají, kromě:
a) požárních úseků, jejichž celková plocha je menší než 250 m2 a v nichž připadá podle ČSN 73 08 18 na osobu více než 8 m2 podlahové plochy, pokud nejsou v těchto úsecích osoby neschopné samostatného pohybu,
b) u průsvitných střešních plášťů a světlíků, jejichž podíl půdorysné plochy a metrů čtverečních podlahové plochy připadajících na 1 osobu (podle ČSN 73 0818) není větší než 2,0.


Požadavky ve shromažďovacích prostorách podle ČSN 73 08 31 čl. 20 a 21:


Tepelně izolační vrstvy v konstrukci střešních plášťů a stropních podhledů nad shromažďovacím prostorem musí být z nehořlavých (A), nebo nesnadno hořlavých (B) hmot, anebo musí být od shromažďovacího prostoru odděleny bezesparou vrstvou nehořlavých (A) nebo nesnadno hořlavých (B) hmot s požární odolností nejméně 15 minut.

Střešní světlíky nebo okna a též velkoplošná svítidla nad shromažďovacím prostorem musí být vyplněny materiálem, který při požáru neodpadává ani neodkapává, popř. být jinak zabezpečený proti odpadávání a odkapávání použitých materiálů do shromažďovacího prostoru.


POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ


Ověřování požární odolnosti stavebních konstrukcí se provádí bud' na základě zkoušky nebo výpočtu, extrapolace i porovnání průběhů a výsledků zkoušek (českých i zahraničních).

Zkušební metodiky jsou obsaženy v ČSN 73 0851, ČSN 73 0852, ČSN 73 0855, ČSN 73 0856 a ČSN 73 0857.

Mimoto jsou k dispozici zkušební předpisy MV ČR pro stanovení požární odolnosti kouřotěsných uzávěrů, kabelových požárních ucpávek a požárních klapek vzduchotechnických potrubí.


Mezní stavy požární odolnosti:


V souladu s interpretačním dokumentem "Council Directive 89/106/EEC" jsou hodnoty požární odolnosti jednotlivých druhů stavebních konstrukcí značeny podle mezních stavů takto:


  • R - únosnost a stabilita
  • E – celistvost
  • I - izolační schopnost - mezní teploty neohřívaného povrchu
  • W - izolační schopnost - mezní záření z neohřívaného povrchu (teplota 300st °C je mezní)

Stanovení požární odolnosti podle třídění konstrukcí podle ČSN 73 08 51 - změna a), příloha 7:

Stavební konstrukce se třídí podle množství a způsobu zabudování hořlavých hmot na tři druhy:

  • Konstrukce druhu D1 nezvyšují intenzitu požáru a obsahují :
  • - pouze nehořlavé hmoty
  • - hořlavé hmoty konstrukce použité tak, že na nich není závislá stabilita a únosnost konstrukce
  • tyto hořlavé hmoty jsou zcela požárně uzavřeny uvnitř konstrukce nehořlavými hmotami a v požadované době požární odolnosti nedojde k jejich vzplanutí a uvolnění tepla.

  • Konstrukce druhu D2 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru, ale obsahují i hořlavé hmoty konstrukčně použité tak, že je na nich závislá stabilita a únosnost konstrukce; hořlavé hmoty jsou zcela požárně uzavřeny uvnitř konstrukce nehořlavými nebo nesnadno hořlavými hmotami a v požadované době požární odolnosti nedojde k jejich vzplanutí a uvolnění tepla.
  • Konstrukce druhu D3 zvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a nesplňují požadavky konstrukcí druhu D1 a D2.

V případě aplikace Climatizer Plus uvnitř sendvičové stěny s opláštěním z nehořlavých hmot je třeba zjistit, v jakém čase dojde k odpadnutí nehořlavého pláště a k obnažení hořlavého výplňového materiálu - tj. čas, po který lze klasifikovat požární odolnost jako konstrukci druhu D1.


Zkouška požární odolnosti dřevěného stropu s podhledem GKF-KNAUF s vloženou izolací Climatizer Plus podle ČSN 73 08 51:


V únoru 1995 byla realizována v PAVÚS Veselí n.L. (viz. protokol č. Z-1.010-95 zkouška stropní konstrukce následující skladby:

Dřevěné trámy průřezu 100 x 150 mm byly zakryty prkny tl. 24 mm na prostý sraz. Pod trámy byl uložen podhled sestavený z desek GKF-Knauf tl. 15 mm typu K 311, který byl připevněn k latím. Podhledová dutina mezi deskami GKF a prkenným záklopem byla vyplněna izolací Climatizer Plus.

  • a) 43 D3 - při záklopu z prken na prostý sraz
  • b) 45 D3 - při záklopu z prken na drážku nebo polodrážku

Informativní zkoušky požární odolnosti Climatizer Plus aplikovaného na plechové podložce, zahraniční zkoušky sendvičových stěn s výplní izolace z celulózových vláken:


V březnu 1994 byly provedeny v PAVÚS Veselí n.L. (viz. zpráva č. 57/Mov/94 - lit./6/) informativní zkoušky aplikace Climatizer Plus s pojivem Karsil na ocelových plechových podložkách. Zkoušky simulovaly podmínky ochrany ocelových prvků, jejichž poměr O/A = 250 m-1. Předběžně lze očekávat, že Climatizer Plus s pojivem Karsil (objemové hmotnosti cca 190 kg./m-3) v tloušťce vrstvy 40 až 50 mm zvýší požární odolnost ocelových prvků přibližně o 15 minut.

Zkoušky požární odolnosti stěn s ocelovou kostrou s oboustranným opláštěním sádrovláknitými deskami a s výplní různými izolačními materiály v mezivrstvě byly realizovány a hodnoceny v Kanadě.


Vnitřní výplň byla variantní:


  • a) izolace z celulózových vláken (typ CFI)
  • b) izolace z minerálně vláknitých desek (typ MF)
  • c) izolace ze skelných vláken (typ GF)

Předběžně lze konstatovat, že vnitřní výplň Climatizer Plus tloušťky 90 mm zvýší požární odolnost stěny s ocelovou kostrou oboustranně opláštěnou nehořlavými deskami přibližně o 20 minut.




Nenapadají Climatizer Plus myši?


Stručně:

Druhou, však méně známou základní vlastností přísad borátových solí je ochrana proti plísním, houbám a drobným hlodavcům. Za dobu užívání Climatizeru Plus v Kanadě od roku 1977 a v ČR od roku 1991 se prokázal snížený výskyt těchto hlodavců v objektech izolovaných Climatizerem Plus.


Podrobně:

CLIMATIZER PLUS je tepelně a zvukově izolační materiál, který je vyráběn na základě kanadské licence a jeho základ tvoří rozvlákněná celulóza, která je obohacena boritými solemi. Tyto přísady ovlivňují vlastnosti hotového výrobku a zajišťují jeho odolnost proti ohni, proti vzniku plísní a vytváří prostředí, které je pro hmyz a drobné hlodavce nepříjemné. Vzhledem k těmto vlastnostem a současně dobrým ekologickým, hygienickým i technickým parametrům obdržel výrobek ochrannou známku „ Ekologický šetrný výrobek 01-01“ již v roce 1994. Prostor, ve kterém je aplikován Climatizer Plus je z hlediska jeho vlastností pro myši nepříjemným, ale není tak agresivní na živý organismus, aby zabránil jeho průchodu tímto materiálem. Je však dostatečně nepříjemný, aby nesloužil jako potrava těchto živočichů nebo prostředí pro budování kolonií. Není možné, abychom jeho funkci garantovali jako u jedu. Nebyl by pak zdravotně nezávadný. V naší praxi (od roku 1991) jsme výrobek aplikovali i do celé řady zemědělských objektů s vysokým výskytem hlodavců (zejména menších druhů myší, kde poté došlo k výraznému omezení jejich výskytu.


Zdravotní a ekologická nezávadnost


Izolace Climatizer Plus je vyráběna z recyklovaného zdravotně nezávadného materiálu. Jeho rozvlákněním a předepsaným chemickým ošetřením se dosahuje jeho nehořlavosti, odolnosti proti houbám a plísním a v neposlední řadě i jeho odpudivosti pro hlodavce a hmyz. Jedná se o kanadskou licenční výrobu, vyráběnou nejmodernější americkou bezodpadovou technologií. Izolační materiál Climatizer Plus byl odzkoušen a ověřen příslušnými státními zkušebnami.


ROZHODNUTIE Min. zdravotnictví SR Z - 4889/92-HE-04
ROZHODNUTÍ hygienika ČR HEM 3214-13. 2. 92
ROZHODNUTÍ hygienika ČR HEM 3214-20. 4. 93
ROZHODNUTÍ hygienika ČR HEM 3214-21. 1. 94
Zkouška biologické degradace izolace Climatizer Plus

V těchto dokumentech je izolace Climatizer Plus hodnocena jako zdravotně nezávadná a biologicky odbouratelná látka.

Na základě těchto a dalších skutečností, byla ministrem životního prostředí dne 13. 5. 1994 izolaci Climatizer Plus propůjčena ochranná známka EKOLOGICKY ŠETRNÝ VÝROBEK pod číslem 01 - 01


eko_logo.png, 6 kB

Originální výtisky výše uvedených dokumentů jsou uloženy ve výrobním závodě CIUR a. s. Brandýs n. Labem Pražská 1012.




Jaká je životnost Climatizer Plus?


Stručně:

Základem Climatizeru Plus je vláknitá substance tvořená celulózovými vlákny a ostatními komponenty získanými z papíru. Vedle toho se přidávají anorganické borité nebo hořečnaté soli, které jsou převážně nerostného původu, mají velmi dobrou stabilitu a zároveň vlákno ochraňují. Správně uložené svitky papiru se našly i po 4000 letech, správně uložený Climatizer Plus  má minimálně stejné šance!


Podrobně:

Celulóza je hlavní složka dřeva a je obsažena v jeho buněčných stěnách. Známým faktem je, že papír se získává ze dřeva, které obsahuje makromolekuly celulózy a to jak ve formě volné tak částečně pravidelně uspořádané (Mikrofibrily- cca 40 makromolekul; fibrily 1000 – 1200 makromolekul celulozy). Vedle toho jsou zde hemicelulózy, lignin a další menší složky. Lignin je pojivová složka obsažená ve dřevě a způsobuje u novinového papíru známé žloutnutí na světle, jelikož jeho zbarvení je citlivé na UV záření. Novinový papír, který se pro výrobu Climatizeru Plus výhradně používá, je druhem papíru který se získává z dřevní hmoty obvykle tzv. mechanickou cestou. To znamená, že původní složky dřeva zůstávají v minimálně změněné formě. Zpětná recyklace vlákniny získané ze sběrového papíru je možná v papírenském průmyslu, ale ne neomezeně (cca 6x). Přírodní vlákniny mají tak zvanou samoregulační schopnost režimu vlhkosti. Ve vlhkém prostředí část vlhkosti pojmou a při změně podmínek ji zase rychle uvolní. Podobné prostředí je potřebné i u stavebních tepelně izolačních i jiných konstrukcích. Climatizer Plus se při doporučeném zpracování vždy rychle vrací do původní podoby a při tom zvyšuje komfort užívání. Celuloza je sama za běžných podmínek ve vodě nerozpustná a pokud jsou zajištěny podmínky zabraňující jejímu rozpadu (kvalitní přísady anorganických solí a správné stavebně fyzikální instalace), její životnost je vysoká a tím i životnost vlákniny tvořící Climatizer Plus.




Kde se vůbec vzal takový druh izolace?


Historie vzniku celulózové izolace

K pochopení nejmodernějších trendů v používání celulózové izolace ve stavbách je vždy užitečné podívat se poněkud do historie, jak vše začalo. V nejjednodušší formě se izolace vlastně poprvé začala používat ve chvíli, kdy se první jeskyní člověk oblékl do kůže a ulehl na hromádku slámy. Proč to udělal? Jednoduše proto, že potřeboval izolovat a udělal to přirozenou přírodní cestou pomocí živočišných a rostlinných vláken. Od této chvíle však ještě uplynulo mnoho 1000 let do chvíle, kdy člověka napadlo postavit dům a plnit nebo přikládat nějaký izolační materiál do jeho stěn a střechy. Ve spojených státech tato myšlenka údajně poprvé napadla stavitele jménem Thomas Jefferson na jeho plánech pro dům v Monticelu. A izolaci, kterou použil, byla, jak jinak, pochopitelně celulosa. Slovem celulosa je míněno vlákno, které je základem všech pozemských rostlin. Dřevo, papír a ostatní výrobky z rostlin jsou celulózovými materiály. V dnešní době je celulózová izolace vyráběna na základě recyklace novinového papíru obohaceného boritými solemi pro zvýšení odolnosti proti všem možným vlivům prostředí. Avšak v dobách Jeffersona a vůbec v historii se rozhodnutí o použití určitého druhu materiálu dělalo zejména podle suroviny a její dostupnosti. Pro jeho dny bylo nejdostupnějším materiálem dřevo,takže izolace byla vyrobena z lýka a kůry uzavřené v papírovém obalu. Do dnešních dnů je možno tuto izolaci najít v některých historických objektech na severovýchodě USA. U nás je obdobou takovéto izolace použití plev smíchaných s vápnem pro zásypy dutých stropů. O jejich stálosti a životnosti z hlediska času se lze na některých objektech u nás přesvědčit i po stovkách let.

Ve třicátých letech našeho století však začala nová éra v izolacích a přírodní materiály na trhu dostaly konkurenci. První bylo tavení a rozvlákňování strusek z výroby železa a byla na světě minerální vlna. Pak to samé zkusili s pískem a křemenem a výsledkem bylo skelné vlákno neboli v USA řečeno fiberglass. Současně s tímto nástupem nových materiálů se rozvíjel i papírenský průmysl a přivedl na svět izolační desky na bázi papíru určené jak pro tepelné tak i zejména pro akustické izolace. Ale desky ve formě jak se v té době vyráběly, brzy přestaly být ve srovnání zejména se skelným vláknem efektivní a na celulózu tak zůstalo jen malé procento trhu. Naopak popularita skelného vlákna se plně rozvinula po druhé světové válce, kdy se začalo nově stavět. Nová situace a éra návratu celulózové izolace ve větším objemu na trh nastala začátkem 70 let s nástupem energetické krize. Energetická panika a volání po úsporách bylo tak veliké a poptávka trhu natolik silná že jí stávající i rychle rozvíjející se další kapacity fiberglasu nestačily vykrývat a tak vzniknul opět prostor pro nasazení celulózy v širším měřítku a pokročil tak rovněž vývoj výrobní technologie rozvlákňování suchou cestou. Širším nasazením celulózy a srovnáváním objektů izolovaných skelnou vatou a celulózovou izolací se vlastně opět přišlo na to, že celulózová izolace skelnou v mnohém předčí, což nakonec potvrdily i dlouhodobé seriozní vědecké výzkumy. Prakticky až od energetické krize 70 let si většina lidí – vlastníků domů uvědomila, jaká výhoda je vlastnit dobře izolovaný dům. Podíváme-li se na obrovský rozvoj výstavby v uplynulých letech a zcela jiný přístup k pohodě bydlení (vytápění ústředním topením) nelze zapomenout na fakt, že zásluhu na tom že si to vůbec můžeme dovolit bez extrémního nárůstu cen energie, nese nový přístup ke kvalitě tepelných vlastností domů a s tím spojeného použití izolace. Tento vývoj a požadavek na stále lepší vlastnosti izolace podněcoval výrobce ke stálému zlepšování A modernizaci technologie. Tento proces vyvrcholil v roce 1990, kdy se objevil první kus turbínového rozvlákňovače vyvinutého a dodaného americkou firmou Advanced Fiber Technology. Prvním, kdo toto zařízení nasadil, byla kanadská firma Climatizer Insulation, od které získala v roce 1991 licenci na výrobu celulózové izolace rovněž firma CIUR, a.s. v České republice. Dnes je obdobná technologie umístěna rovněž u dalších 16 stěžejních amerických výrobců v Japonsku a Finsku.




A jak je to s vodou - papír je přece nasákavý?


Na problematiku vody a vlhkosti vznikající nebo zateklé do izolační vrstvy je třeba nahlížet z několika úhlů pohledu, které platí téměř obecně pro všechny druhy vláknitých izolací bez zvláštní impregnace a ochrany.


1) Vodní páry a vlhkost kterou do sebe izolační materiál může absorbovat ze vzdušné vlhkosti okolního prostředí.


V případě Climatizeru PlusS lze obecně stanovit zkušebními metodami i praxí na aplikovaných stavbách rovnovážnou vlhkost v okolí 10%. Při této vlhkosti probíhá i valná část zkušebních měření tepelné vodivosti a tato vlhkost není škodlivá ani destruktivní, jednoduše řečeno je naprosto „ normální“. Vzhledem k přírodní podstatě Climatizeru Plus je jeho snaha zbavovat se přebytečné vlhkosti velmi intenzivní a přivádí jej vždy velmi rychle k optimálním vlastnostem.

Celulózové izolace, jelikož jsou přírodním materiálem, zcela přirozeným způsobem přijímají vlhkost a opět jí vydávají. Vnitřní klima je takto nepřímo regulováno a bude podporováno vytvoření optimální vlhkosti prostředí. Ať v bytový nebo užitkových prostorách se obyvatelé cítí příjemně a prostředí budovy je chráněno a zhodnoceno. V kombinaci s novými parobrzdnými materiály a vhodným použitím doporučených konstrukcí se Vám v praxi tato vlastnost bude jevit velmi příjemnou.


2)Vodní páry které izolační vrstvou procházejí a mohou zkondenzovat ve vodu. Tato voda může zkondenzovat přímo v izolaci nebo na konstrukci nad izolací a následně odkapat do izolace.Voda znehodnocuje tepelně izolační vlastnosti a s jejím zvyšujícím se obsahem se rapidně zhoršuje funkce izolace.


S tímto jevem se zabývá obor stavební fyziky. Konstrukce se podrobují poměrně složitým výpočtům tak aby se podobnému jevu předešlo. Je to u našeho systému instalací a prodeje izolace Climatizer Plus i jeden z důvodů, proč ji neprodáváme komukoli jako „housku na krámě“, ale snažíme se vždy aplikovat pomocí profesionálních aplikačních firem, které Váš požadavek posoudí a doporučí nejvhodnější řešení, které mohou v rámci servisu podpořit i výpočtem. Chyby se někdy vyskytují i ve zcela nových projektech.

Je však třeba říci, že tyto poruchy vznikají především neodborností, lehkovážným přístupem a technologickou nekázní provádění. Výběr správných materiálů je na našem stavebním trhu dostatečný a je třeba pouze správně volit jak materiál tak i firmu.


3) Voda, která z nejrůznějších důvodů do izolace zateče.


Problém, který nastává při zatečení vody je třeba řešit s rozvahou. Při malém zatečení neznamená tato voda znehodnocení, které by znamenalo výměnu izolace. CLIMATIZER PLUS má jako jednu ze svých aplikačních metod - „mokrý nástřik“, kde se voda používá jako součást technologického postupu. Pokud je prostor dobře odvětrán je přírodní schopnost Climatizeru Plus rychle vodu odpařit a vrátit se do původního stavu. Problémem je zatečení velkých objemů vody, kdy dojde ke slehnutí izolace a i po vyschnutí jsou izolační schopnosti značně narušeny vlivem snížené vrstvy. Pokud je izolace suchá lze vrstvu doplnit, jeli však nebezpečí například napadení dřevěných konstrukcí plísní nebo nedostatečné odvětrání či jiná technická překážka vyschnutí (nevhodná folie), je nutné izolaci odstranit a nahradit novou.




Je pravda, že Climatizer Plus sesedá?


Climatizer Plus je volně vláknitá izolace, která se aplikuje foukáním aplikačními stroji.

Je nutné rozlišit, do které konstrukce na stavbě se materiál aplikuje :

  • - na vodorovné plochy
  • - na šikmé plochy
  • - vyplňování kolmých stěn

Na vodorovné plochy se aplikuje materiál s co nejnižší objemovou hmotností. To znamená, že na každý 1m3 izolace se spotřebuje pouze 30 – 40 kg izolační celulózové vlny. Normované sesednutí pro tento případ je do max. 15 % (u minerálně vláknitých izolací je to 20%). Skutečnost dosahovaná po několika letech je cca 10%. Znamená to pro zákazníka, že v případě, chce–li mít trvale izolováno vrstvou například 20 cm, měla by mu aplikační firma nanést vrstvu cca 22 až 23 cm tlustou. Tohoto jevu se využívá i při aplikaci do uzavřených stropů, kde se může stát, že se izolace dotkne horního záklopu během aplikace. Po určitém čase se však vrstva poněkud sníží a vzduchová mezera se obnoví. Předpokladem je však právě aplikace co nejnižší objemové hmotnosti.


Na šikmé plochy při provádění izolací mezi krokve a podobně, se musí množství materiálu na 1m3 navýšit na cca 40 – 60kg. Tato objemová hmotnost se zvyšuje podle toho jaký sklon je. Nejnižší hranice se používá u střech s nízkým sklonem a nejvyšší u strmých střech. V těchto případech musí být zabráněno jakémukoli sesednutí. A také si materiál nesesedá.


Nejvíce je náročné vyplňování kolmých stěn. Tam musí být použito na každý m3 izolační vlny CLIMATIZER PLUS 55 až 65 kg. Horní hranice se využívá u prefabrikovaných domů, jejichž díly vyplněné izolací se převážejí na stavbu několik stovek kilometrů. Během transportu nesmí dojít k jakémukoli sesednutí, jinak by se tvořily tepelné mosty. A také si materiál nesesedá.


Tyto parametry se ve výrobě testují každý den a údaje o dosažených výsledcích se archivují.

Výrobce Climatizer Plus je certifikovaný dle ISO 9001:2009 a dozor nad kvalitou výroby vykonává vedle tuzemského TZÚS současně několik zahraničních zkušeben ze zemí do kterých exportujeme (Německo, Rakousko, Polsko... ). Parametry jsou v souladu s evropskými normami.

V rámci dozoru zahraničních zkušeben, jsme provedli otevření několika desítek staveb s různými druhy konstrukcí a nebyly zjištěny žádné závady.

Pokud je požadována aplikace například na původní historickou klenbu, kde by materiál mohl sklouznout, je technologicky proveditelné mírné zvlhčení cca 15 – 20 % vody během zafukování. Tato vrstva přilne ke zdivu a je stabilní a odolná jak proti sklouznutí, tak i proti sesednutí. Voda obvykle vyschne do 5 až 10 dnů a z izolace se vytvoří přesně deska na míru, kopírující veškeré výstupky a zaoblení.

V rámci interních testů jsme připevnili segmet dřevodomu o vnitřních rozměrech 80 x 240 x 20 cm z desek OSB na nákladní automobil. Tento segment ujel na českých silnicích 2000 km a byl naplněn CLIMATIZEREM PLUS s objemovou hmotností 65kg/m3 . Výsledek stability vyplnění dokáže posoudit i laik. Jak vidno na pravé fotografii po odkrytí horní třetiny segmentu, nevytvořila se žádná mezera, která by mohla být tepelným mostem.

sesedani.png, 54 kB

Naše aplikační firmy- obchodní partnery – pravidelně jako výrobce proškolujeme a jsou připraveni Vám provést odborné splnění Vašich požadavků.



Je možné použít Climatizer Plus jako protikondenzační nástřik?


Obecně je tato aplikace zaměřena na nástřiky studených střech a konstrukcí, na kterých vzniká v přechodném období náhlých změn teploty kondenzát, který následně odkapává.

Tuto problematiku lze rozdělit na dvě základní oblasti nasazení nástřiků:


1. Nástřiky střech pod kterými je instalován zateplený podhled - v tomto případě nástřik dočasně absorbuje část vlhkosti, která přes odhled pronikne do střešního prostoru a nestačí se odvětrat. Bez nástřiku na střeše zkondenzuje a odkape do izolace na podhledu. Pokud je nástřik aplikován (tlouštka obvykle kolem 2cm) střecha je teplejší a množství kondenzátu se objemově zmenší a zároveň část přesto vzniklého kondenzátu se dočasně pojme do izolace. Díky přírodní schopnosti celulózové izolace, rychle vodu odvádět z místa vlhčího prostředí do suššího, se nástřiková vrstva opět rychle vysuší a je připravena na další cyklus. Odkapávání kondenzátu do izolací podhledu je tím účinně zabráněno. Příkladem mohou být některé sanace starších střech bazénů a provozních hal s vyšší vlhkostí v interieru, kde nebyly podhledy provedeny dostatečně parotěsné a odvětrání střechy není natolik dokonalé, aby uvedenému jevu zabránilo. Spolu s tímto nástřikem se obvykle provádí rovněž posouzení celkové provozní koncepce objektu a zejména pak úpravy odvětrání střech.

2. Nástřiky střech, kde není žádný podhled – tyto objekty jsou obvykle konstruovány pro skladování zboží, které nepotřebuje vytápění, ale pouze se temperuje na teploty nad bodem mrazu nebo se vůbec nevytápí. Kondenzace zde nastává vlivem rozdílných teplot vně a uvnitř objektu a to zejména v přechodných měsících jara a podzimu. Střecha v nočních a brzkých ranních hodinách představuje nejchladnější plochu v hale a proto na ní kondenzuje značné množství vodních par z interiéru. Tyto páry mohou často i namrznout na jinovatku. Během dopoledních hodin následuje odtávání případně odkapávání kondenzátu do prostoru uskladněného zboží. Stejně tak jako v předchozím případě je nástřik schopen částečně kondenzaci zabránit a částečně případný kondenzát pohltit a během dne jej opět odpařit, aniž by docházelo k odkapávání. Díky vysoké přilnavosti nástřiku k podkladu se nevytvářejí žádné kondenzační mikroprostory, kde by se zkondenzovaná voda hromadila.


Podmínky použitelnosti týkající se zejména oblasti 2:


  • objekt, na kterém není instalován izolovaný podhled může být opatřen nástřikem pouze za předpokladu, že teplota v blízkosti střešního pláště nepřekročí v zimních měsících 10 °C
  • případné zdroje tepla nejsou umístěny v blízkosti střechy a dobře rozptylují teplo do velkého prostoru, aniž by docházelo k lokálnímu náporu proudu teplého vlhkého vzduchu do jednoho bodu střechy (např. chybně instalované topidlo sahara se žaluziemi natočenými proti střeše)
  • povrch plechu není mastný nebo jej lze před nástřikem odmastit
  • v objektu není provozována činnost se zvýšeným vývojem vodních par (průměrná relativní vlhkost pod 60%)
  • v objektu je zajištěno větrání
  • na vrstvu nástřiku nejsou kladeny mechanické nároky – např. poškozování skladovaným zbožím, pohybem manipulačních prostředků apod.

Případná úskalí:


  • změna užívání objektu – vyšší požadavky na vytápění mohou generovat nadměrný výskyt kondenzace, kde již není zajištěna jistota,
    že nevznikne takové množství kondenzátu, které by vyvolalo lokální odpadnutí vlivem nadměrné vlhkosti
  • není odolný proti mechanickému poškození
  • není vhodný do prašných provozů s výskytem přilnavého prachu
  • je možné jej přebarvovat pouze omezeně technologií Airles.